Dříve samostatná obec Slavětín se nachází 4 km východně od Slavonic. Leží na rovinatém, jen mírně zvlněném území na silnici spojující Slavonice a Písečné. Od roku 1976 je vesnice místní částí obce Písečné. Pošta a nejbližší nádraží je ve Slavonicích. Do roku 1945 převažovalo německé obyvatelstvo. V roce 1930 zde bylo 53 domů a 251 obyvatel. Nyní je v obci 44 domů a 62 stálých obyvatel. Slavětín leží v jihozápadním předpolí Mutenského hřbetu jižní části Brtnické vrchoviny. Obcí protéká jeden z přítoků Slavětínského potoka, který nad Modleticemi ústí zprava do Moravské Dyje.
Slavětín byl slovanskou osadou poprvé zmiňovanou roku 1298 se jménem Kojiš ze Slavětína. Již v roce 1405 je obec v české listině zapsána po dnešním jménem (něm. Slawaten). Z poloviny 14.století známe majitele Štěpána a Pilluga. Na počátku 15. století koupil Slavětín Pelhřim od Viléma Obenštejna a Jiřího Rytentallera. Roku 1464 prodala Eliška ze Slavětína ves s tvrzí bratřím Házlům z Nové Vsi (příbuzní Krokvicarů). V roce 1600 byla obec prodána Krokvicarům a připadla též k Písečnému. V 18. století náležela obec rodu Hartigů kteří ji v roce 1769 odprodali hraběti Collalto.
Od konce 16. století byl Slavětín součástí panství Písečné, ale jako zvláště zdaněný statek až do roku 1849. V katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Ze Slavětína se na pondělní týdenní trhy jezdilo do Slavonic. Desátky byly odváděny faře ve Slavonicích a panství v Písečné.
V roce 1924 byl podle záznamů v kronice v obci dvůr velkostatku Collalto, lihovar firmy Spitz a výrobna octu firmy Johan Spitz. Elektrifikována byla ves v roce 1932 připojením na síť ZME Brno. JZD ve Slavětíně vzniklo v roce 1950, v roce 1960 se hospodářství převedlo pod Československé státní statky. Nyní zde hospodaří soukromý zemědělec. Statek je situován v místě původní tvrze (1407-1636). Oproti zámku v Písečné je stavební vývoj slavětínské tvrze dosud téměř neznám. Ukrývá se v závoji zapomnění a snad pouze důkladný archeologický výzkum může toto tajemno odhalit. Pouze z půdorysu na katastrální mapě z roku 1825 je známa základní dispozice objektu. V těsném sousedství této budovy, nesoucí dnes čp. 31, je v úzké terase zachovaný malý kamenem zaklenuty sklípek.
Další podrobnější informace najdete na Wikipedii.
Vývoj počtu obyvatel a domů v letech 1880 až 1950:
